Jaká platí pravidla pro cyklisty na pozemních komunikacích?

Asi všichni víme, že řidiči a cyklisté se většinou příliš v lásce nemají. Často pak jeden druhému vyčítají, že způsobuje problémy. Skutečným viníkem však v naprosté většině případů bývá neznalost pravidel, kterými by se podle zákona měly obě strany řídit. Není tedy na škodu se s nimi seznámit.

V první řadě je jasné, že cyklisté by měli preferovat cyklistické stezky. Těch je u nás koneckonců jako hub po dešti. Bohužel, ne všechny jsou sjízdné, a mnohé prakticky začínají a končí v území nikoho, kde se na kole příliš projet nedá. Rozhodně vás však jen málokdy přepraví skutečně mezi městy. Není tedy divu, že cyklisté používají silnice.

To je samozřejmě jejich právo. Zde však musí dodržovat určitá nařízení, která mají přispět ke zvýšení bezpečnosti všech účastníků provozu.

Tím prvním a nejdůležitějším je samozřejmě to, že by kola měla jezdit u kraje silnice, a pokud jede skupinka více lidí, musí jet v řadě za sebou. Tak by mělo být zajištěno, že nebude zbytečně blokován a zpomalován provoz.

Dále musí jet přiměřenou rychlostí a věnovat pozornost svému okolí. Jednoduše řečeno, silnice není Tour-de-France. Pokud si to lidé neuvědomí, čeká je namísto toho Tour-de-Hospital, o což rozhodně nikdo nestojí.

Pak je tu také dávání znamení o změně směru. I to je pro bezpečnost velmi důležité, a platí to jak pro cyklisty, tak i pro řidiče. Je to však něco, na co obě skupiny čím dál častěji zapomínají. To vede k řadě nedorozumění a nepřehledných situací, které mohou mít velmi snadno tragický konec.

Důležité je také používání ochranných pomůcek. Zvláště helma nám může v případě, že se něco stane, i zachránit život. Zvláště to platí u starších lidí, kteří již nemají tak pevné kosti. Právě oni to však bohužel nejčastěji ignorují. A to je škoda, neboť tu jde nejen o jejich zdraví, ale také o život. A s tím si není radno zahrávat.